Už před časem jsem se v článku zmínila o knížce Pořád jsem to já, která mě naprosto uchvátila. Dnes jsem se dostala k filmovému zpracování a musím říct, že je to fakt síla. V anglickém originálu Still Alice je příběhem padesátileté profesorky Kolumbijské univerzity, která začíná zapomínat slova. Diagnostikují jí rané stádium Alzheimmerovy choroby. Říkáte si rané stádium? Během jednoho roku se z ní stala lidská troska, pouhý přízrak toho, kým byla dřív. 

Ve filmu i v knížce zazněly dvě myšlenky - situace, se kterými si doteď nevím rady a nedokážu zaujmout jednoznačný postoj. Napadá mě v té souvislosti hláška z filmu S čerty nejsou žerty:,,Pravda, výsosti? Jaká pravda?" 

Když Alice vidí, jak rychle nemoc postupuje a jaké jsou její vyhlídky na budoucnost, nastaví si do telefonu na každé ráno jednoduché tři otázky, na které si musí odpovědět. Jedná se o jméno její nejstarší dcery, měsíc, ve kterém se narodila a ulici, ve které bydlí. V okamžiku, kdy nezvládne odpovědět na tyto otázky, má ve svém notebooku nahraný postup vlastní sebevraždy - má ve svém šuplíku nachystanou krabičku s Rohypnolem, který by měla spolykat. Je tedy rozhodnutá sama ukončit svůj život ve chvíli, kdy už nad sebou nebude mít kontrolu. Možná v tom máte jasno, nikdo nemůže vzít nikomu, ani sám sobě, život, to náleží jen Bohu. Tak nás to učí a tak to mám v sobě zafixované. Tak tomu i věřím. Ale jednu věc mi asi nikdo nevymluví. Nechtěla bych tu být v okamžiku, kdybych byla jen přízrakem svého minulého já. V okamžiku, kdy bych byla druhým jen přítěží, museli by se bolestně dívat na mě, jak už nezvládám běžné činnosti, přestože dřív jsem byla docela jiný člověk... 

Druhý podnět k zamyšlení je situace, kdy Alice žádá svého muže, aby na rok přerušil svou práci a zůstal s ní doma. Alice ví, že je to její poslední rok, během kterého ztratí svoji identitu. Co teď? Jak byste se zachovali? Já jsem nejprve nedokázala pochopit, jak může její manžel stavět práci nad ni. Podle mého jednoduchého úsudku práce počká, ale ona ten rok navíc mít nebude. Trochu jsem ubrala na kritickém názoru po scéně, kdy jejich nejmladší dcera zanechává své kariéry herečky, aby zůstala doma s matkou Alicí. Otec pak pláče a objímá dceru se slovy ,,jsi lepší chlap než já". 

Hold nic není čenobílé...