Dnes mám pro vás pár tipů na krásnou muziku. Je neděle večer a já vstřebávám zážitky z Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Zde jsem nejvíc času strávila se svou klientkou - přihlásila jsem se jako dobrovolník do řad ,,Maltézáků". O této zkušenosti snad napíšu, až si utřídím názor na to, jaký ten víkend vlastně byl a jak vlastně vnímám to, co jsem tam prožila. Prozatím zpět k muzikantským perličkám, které mě tímto víkendem provázely.

Sobotní hlavní program, koncert s názvem Večer lidí dobré vůle, zahájili krásnou skladbou Hradišťan s Jiřím Pavlicou a Alicí Holubovou. Tak trochu jako anděl jsem si připadala. Jen asi s vypadaným peřím. Jinými slovy - opravdu jsem v sobotu sváděla vnitřní boj, není lehké být dobrovolníkem při setkání vozíčkářů. Můj upřímný obdiv patří andělům, kteří své andělské povinnosti zvládají s úsměvem na rtech a s nekonečnou láskou v srdci. 

 

Druhá skladba taktéž zazněla při Večeru lidí dobré vůle. Na koncertě vystoupila také skupina Nezmaři, které jsem do té doby vůbec nezaregistrovala, přestože byli prezentováni jako stálice české folkové scény. No, asi to chce opravdu rozšířit si obzory, Nezmaři pro mě byli krásným a příjemným překvapením. Níže zmíněnou skladbu zahráli s Filharmonií Bohuslava Martinů, na nahrávce je to s Jihočeskou komorní filharmonií. 

 

Klasická hitovka mého srdce. Kapelu No Name mám naposlouchanou od začátku do konce a od konce do začátku, písničku Čím to je naživo jsem si naprosto vychutnávala. Geniální text, geniální melodie. 

 

Večery na Velehradě mě překvapily. Maltézáci umí celkem dost dobře zapařit! Kytarka, táborák, milí lidé... to je moje :) Včetně následující písničky. Protože víte co? Dokud se ZPÍVÁ, ještě se neumřelo...