Ležím v posteli a mám v sobě čerstvě dojmy z události zmíněné v nadpisu článku. Noc kostelů. Událost, na kterou se farnosti připravují mnohdy celé týdny. Má za úkol v jeden večer pozvat ještě srdečněji než obvykle všechny lidi, věřící i nevěřící, do kostelů ve vesnicích i městech. Jak to s ní vůbec je?

U nás je to vždy takové všelijaké - do poslední chvíle pořádně nevím, jestli teda bude nebo nebude a jaký vlastně bude program. Moje starost to koneckonců není. Letos mě asi deset dní předem oslovil děkan, jestli bychom se schóličkou neměli v rámci večera svých ,,patnáct minut slávy" a nenacvičili písničky na takový malý koncertík. Za mě super, každá příležitost k motivaci dětí dobrá. A tak jsme pilně nacvičovali a nacvičovali a především zvali maminky, tatínky, babičky, dědečky... protože na nich to celé stálo. 

Schólička dnes večer měla suverenně největší publikum z celého programu. Ne že bychom byli tak excelentní, ale prostě děti táhnou. Většina nevěřících pokud se rozhodne nabídku prohlídnout si kostel využít, váhavě vejdou do kostela, prohlédnou si zběžně hlavní loď, nakouknou do sakristie a už utíkají pryč, aby je náhodou někdo neoslovil, nenabídl jim nějaký letáček, nedejbože je nepožádal o adresu a v příštích dnech je neotravoval doma (však je to všechno jedna sorta lidí, ti Pánbíčkáři). Věřící lidé nemají proč na Noc kostelů chodit - však svůj kostel znají moc dobře během celého roku, tak na co tam chodit zvlášť ještě v pátek večer... 

Ke všemu u nás je dnes také studentský Majáles a ještě swingová tančírna - při troše dobré vůle se dá zvládnout vše, při nedostatku jdou mladí na Majáles, pár věrných stařenek na Noc kostelů, swingoví nadšenci na swing a zbytek lapí doma u televize. Je to zvláštní ta Noc kostelů.

Přitom nabídka bývá celkem atraktivní, často se otvírají místa jindy většině očí nepřístupná (hrobky, krypty), přednášejí zajímaví hosté, schóly cvičí na svá vystoupení, lze zajít na prohlídku věží, kostelů... Ale kdo ocení všehnu tu snahu a věnovaný čas? Nejotrlejší farníci včele s několika tetičkama.

Dnes za večer jsem stihla dvě Noci kostelů, jela jsem se ještě podívat do Vracova. Od 21:15 do 21:45 nabízeli koncert schóly, tak to mi akorát vycházelo, že dorazím vlakem z Kyjova, pozdravím známé, poslechnu si schólu a pojedu domů autobusem.

Když jsem dorazila do Vracova, fara byla otevřená a mně se strašně chtělo na toaletu. Osud tomu tak chtěl. Na faře ještě cvičila schóla, přizvali mě k dílu a tak se stalo, že jsem si s nimi zkusila asi tři písničky a šla jsem s nimi zpívat na jejich ,,koncert". Moc mě to potěšilo. Některé písničky jsem ani neznala a zpívala jsem je z placu, ale tak co, sranda musí být :-) Proběhly vždy dvě, tři písničky a nějaký příběh. Byly vybrány moc pěkné, k zamyšlení... Zastávka ve Vracově byla velmi příjemnou.

 

Ležím v posteli a jsem solidně utahaná. Na žádný Majáles ani jinam se mi nechce. Díky vám všem, kteří jste se podíleli na přípravě Noci kostelů. A pokud se nedostavila ta pozemská odměna, nezoufejte, ještě je tu ta nebeská, v kterou vždy můžeme doufat.

Přeju vám dobrou noc.